Tělo bez duše 2

31. října 2006 v 21:53 | Evelyn |  Tělo bez duše
Uběhla nějaká doba od té, kdy Bill odeslal Dominice dopis. Pořád žádná odpověď. Asi se opravdu odstěhovala. Možná ji už taky trápilo číst to všechno, slyšet zase o rodném Německu, číst o Tomovi, Billovi a ostatních. O bývalých nejlepších přátelích.
Bill byl rozvalený u sebe na posteli a právě vymýšlel nové písničky. V posledních měsících psal skoro ty samé. Pořád jenom o neštěstí mladistvých a lásce. Netušil, že by někdy mohl napsat tolik písní za tak krátkou dobu a navíc - tak smutných a zamilovaných. Měl ale inspiraci a tou byl jeho bratr Tom, který se kvůli lásce změnil. Nikdy nepřišel na to, jestli Toma mrzelo, co se kdysi stalo, nebo to, že Dominika odjela a on ji ztratil a nemohl ji už nikdy vidět. Nevěděl, že Tom si v duši všechno vyčítal, všechno, co se jemu a Dominice stalo. Nevěděl, že si Tom dává za vinu, že je pryč a že se s ním těsně před odjezdem rozešla. Věděl ale, že Tom je bez ní zničený. Nikdy se nedozvěděl od Dominiky a od Toma už vůbec ne, proč se kdysi rozešli. Věděl jenom to, že Tom nevěděl o tom, že Dominika odjíždí do Anglie. Nikdo to nevěděl. Dozvěděli se to potom až od jejich sousedů, když šli za Dominikou, protože jim bylo divné, že se jim dlouho neozvala. V té době byl Tom ještě v pořádku - mrzutý a smutný, ale v pořádku. Když zjistil, že odjela pryč, daleko od něj - přestal mluvit, zavřel se do sebe, nevycházel skoro ven, kašlal na všechno. Jediný, co často dělal bylo to, že si u sebe v pokoji brnkal na kytaru neznámé, ale smutné tóny. S nikým nepromluvil a všem to začalo dělat starosti. I jejich máma si už dělala o Toma starosti, ale Bill ji přemluvil ať nic nedělá za jejich a hlavně Tomovými zády a nedomlouvá mu psychologa nebo podobně, protože by na to stejně nereagoval a jestli jo, tak kdo ví jakou by měl reakci. Najednou do pokoje vešel Georg.
"Máš tady dopis Bille. Z Anglie." podal mu obálku a zase byl na odchodu.
"Počkej Georgu...Kde je Tom?"
"Je u sebe v pokoji, je tam ticho, tak nevim, co dělá a lézt za ním mi připadá divné." Bill jenom kývnul na souhlas a Georg odešel. Bill opatrně otevřel dopis, který mu Bill adresovaný. Vytáhnul papír, který byl napsaný úhledným dívčím písmem a začal si pro sebe číst.
"Ahoj Bille, omlouvám se, že jsem se neozvala. Nevěděla jsem jestli stále budeš se mnou chtít udržovat kontakt. To, co se děje kolem Toma je mi hodně líto. Mám ho stále ráda, ale....nemůžu nijak pomoci. Všechny kontakty s ním jsem přetrhala a nechci to obnovovat. Hlavně se neptej proč, protože ti to nenapíšu, nikdo kromě mě a Toma ten důvod neví a nikdy se ho nikdo ani nedozví. Jenom...zkoušej to s ním dál, ano? Budu ti vděčná, možná tím, co jsem teď napsala vypadám jako mrcha, když se mu nechci ozvat, ale mám své důvody. Když jsme se rozešli něco jsme si řekli, už jsem ti na tohle několikrát psala, když jsi mi napsal, abych se Tomovi ozvala, ale neozvu. Nepiš mi už o tomhle, protože to neudělám! Jsou věci, které se vymazat z paměti nedají a tohle je jedna z nich - jaká? Nenapíšu ani se ji nedovíš nikdy! Od mě ne, ale ani od Toma a kdyby ti to řekl - bylo by mi líto, že neumí držet tajemství o které jsem ho poprosila, když jsme se rozcházeli. A taky Bille...ráda bych tě viděla. Ale nejenom tebe, ale i Gustava a Georga a Andrease. Moc mi chybíte a vyřiď pozdravy tvojí mámě. Tak ráda bych byla zase v Německu, ale vlastně jenom jedna polovina by chtěla, ta druhá ne. Je to tady hezký to ano, ale moje škola je příšerná a rodiče taky. Musíme nosit uniformy! Je to soukromá škola, kam chodí samý prachatý a rozmazlený dětičky a ty víš, že je nemám ráda, ale co se dá dělat. A Bille....postarej se o Toma ať se mu nic nestane ano? Musím končit, je mi to líto. Budu teda ráda, když se ozveš, když jsem tě neomrzela. Ahoj a měj se krásně Dominika"
Ještě několikrát si přejížděl ty části, kde naznačuje důvod, proč se s Tomem rozešla, ale stále ho nic nenapadalo. Tom ji musel ublížit, nebo prostě jim to nějak neklapalo, když nechce aby se to každý dozvěděl. Pevně v ruce uchopil papír, zavřel oči a soustředil se. Co se mohlo stát? Toma to ale taky hodně muselo všechno vzít, když s nikým kolem sebe nekomunikuje a nejhorší je, že ani se svým dvojčetem. Často Bill vytušil, co se Tomovi honilo v hlavě, když byli mladší a naopak, ale teď je tam nějaká blokace, která to blokuje a Bill nemůže poznat, co se Tomovi tou hlavou honí. Jediné, co má teď s bratrem propojené, jsou jeho pocity. Po celou dobu, co je smutný Tom je totiž smutný i on. Sice ne tolik, ale cítí v Tomovi ten smutek, který ho pomalu sžírá zevnitř. Bill se snažil najít ten zdroj smutku, ale jediný, co zjistil a co už předtím věděl bylo to, že ten smutek má Tom kvůli ní - Dominice.
pokráčko příště
Evelyn
PS: Líbí???
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lůca Lůca | 31. října 2006 v 22:08 | Reagovat

Líbí a vážně moc!!!.. Koukej psát dál:o)Jsi šikulka.o)

2 Angelus Angelus | 31. října 2006 v 22:59 | Reagovat

jj good:)

3 Denisska Denisska | Web | 1. listopadu 2006 v 7:30 | Reagovat

..krásný.,.bych chtěla wědět už to tajemstwá =)

4 Terushka Terushka | E-mail | Web | 1. listopadu 2006 v 9:17 | Reagovat

Je to super!!! Homen další díl!

5 Véra Véra | 1. listopadu 2006 v 14:45 | Reagovat

líbí líbí a moc rychle dál!!!

6 sába sába | E-mail | Web | 1. listopadu 2006 v 15:15 | Reagovat

jasně že se mi to líbí , všechny ff od tebe sou super

honem dál je to senzační =)

7 Eish Paris Eish Paris | 1. listopadu 2006 v 16:26 | Reagovat

Jasně další díl:)

8 Verča Verča | 2. listopadu 2006 v 20:24 | Reagovat

libi mooooc rychle dal pls

9 M@rtin@ M@rtin@ | Web | 6. listopadu 2006 v 13:53 | Reagovat

Je to krásný!!!

10 Dzesi3 Dzesi3 | E-mail | 19. srpna 2007 v 21:41 | Reagovat

ty voe ! toe napinaveeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama