Na lásku se nezapomíná 13

31. srpna 2007 v 16:22 | Evelyn
Bože PROČ???´myslím si, lokty si opřu o kolena, hlavu položím do dlaní a rozbrečím se na plno. Po 5 minutách, když se trochu uklidním, se vrátím zpátky za ostatníma. Stojí pořád na jednom místě, brečí a nikdo nic neříká. Bill mě jen bratrsky vezme kolem ramen a snaží se mě podržet ale sám to pomalu nezvládám. "Poď Tome potřebuješ kafe." "Díky Claudie ale na toto nepomůže nic." "Potřebuješ se trochu uklidnit tak se vzpamatuj. Život jde dál." "Já vím ale já to bez ní nezvládnu." "Ale zvládneš." "Brácha musíš být silnej….." "Bille já už fakt nemůžu. Bolí mě to…..člověk se konečně zamiluje a pak se to takhle pokazí." "Prosím tě nebul. Seš přece chlap. Vím že je to pro tebe těžký ale na lásku se přece nezapomíná." "Jo máš pravdu. Jednou se s tím musím smířit ale ne takhle. Chvilku mě to potrvá než se konečně opět postavím na nohy." "Tak to je jasný….láska jen tak nevyprchá." "Poďte si na chvilku někam sednout než se uklidníme. Takhle nikam nemůžeme jít. Tom je na dně a brečí. No a my máme zase úpo červený oči." "Máš pravdu Gustave jdeme."zavelí Claudie. Bill mě tak trošku podepře bo už fakt nemůžu a asi bych se málem skácel a jdeme si sednout do baru co je blízko letiště. Pořád mám před očima Sab. Sem z toho zničenej že musela odjet ale nesmím to na sobě dávat najevo i když mě to uvnitř strašně hafo moc bolí. Sedneme si a já mám chuť se opit ale neudělám to. Objednám si teda kafe a z děckama se moc nebavím ptž na to nemám náladu. Během půl hodiny to dopiju a celou tu dobu sem myslel na Sab. "Hele….já už půjdu jo?" "Kam?" "Potřebuju si provětrat hlavu." "Jasně tak zdar."odpoví mi Gustav. "Kdy přijdeš? Ptám se aby mamka neměla strach." "Nevím….když tak su na mobilu zdar." "Ok. Čau." "Ahoj…drž se." "Dík….čau všichni."řeknu, s klukama se rozloučím typickým pozdravem, Claudii jen obejmu a už jdu pomalu pryč. Nasadím si brýle, ruce strčím do kapes a loudavým krokem se vydávám po ulici. Myslím na Sab. ´Ach jo…..zajímalo by mě co asi teď dělá…..já na ni nedokážu zapomenout. Ona je tak krásná že si ji nedokážu vymlátit z hlavy…..bože proč musím takhle trpět zrovna já.´myslím si a ani nevím jak ale zastavím se před jedním barem. Neváhám a hned vstoupím. Objednám si pivo. Jediný co mě asi teď zbývá je ten chlast…………….za pár hodin o sobě vůbec nevím. Už ani nevím kolikátý pivo do sebe liju. "Ježiš to je mladej Kaulitz. Kdepak máš tu svoju krasotinku." "Hele ty….ty si vůbec neber do huby mou Sab."vyjedu na nějakýho chlapa kterej do mě kéruje. Horko těžko držím rovnováhu ale stoupnu si abych mu byl výškově stejně. "A proč bych neměl. Stejně je to kurva jako všechny ostatní." "Cože? Cos to řekl." "Že je to obyčejná kurva." "Ona není kurva."vyjedu na něho, jednu mu vrazím a on se zastaví až o pult toho baru. "Ty kreténe." "Nesahej na mě. Nebudeš urážet Sab."zařvu a už se pereme. ´Na ničem mi teď tolik nezáleží jako na Sab a ten debil ji bude urážet? Tak to teda ne!´řeknu si v duchu a už se do něho vší silou pustím.

POHLED BILLA
"…..to snad není pravda…..jo děkuju hned su tam. Nashledanou."položím sluchátko a su pěkně vytočenej. "Já ho zabiju." "Co se stalo?" "Ale nic….jenom se můj ožralej bratr pere v nějakým baru." "Ježiši a proč?" "Nevím. Jen mě to teď zavolal nějakej týpek že se tam pere. Prej se ožral a nějakej chlap do něho začal valit skrz nějakou holku. A Tom by na nikoho nevyjel kdyby se nejednalo o Sab. Na to ho moc dobře znám." "To je vůl. Co teď budeš dělat?" "Nic. Musím pro něho zajet nebo se tam ještě zabije." "Mám jet s tebou?" "Ne. To zvládnu….pa." "Ahoj."odpoví mi Claudie. Ještě ji v rychlosti políbím. Vezmu klíče od auta a jedu směr ten bar. Tak vytočenej a nasranej sem nebyl hodně dlouho. Dojedu tam a jen slyším rachot. Otočím oči v sloup, zhluboka se nadechnu a vstoupím do toho baru. Protlačím se mezi lidi. Když uvidím Toma s tím chlapem, no spíš s klukem, tak se je snažím od sebe odtáhnout stejně jako ostatní kteří tady byli do teď. "Ty vole už toho nech." "Pusť mě. Nikdo nebude urážet Sab." "Uklidni se. Já vím že ti na Sab záleží ale nemusíš být nepříčetnej."zařvu na něho a konečně se mě ho podaří od toho kluka odtáhnout. "Zklidni hormon a přestaň se rozčilovat." "Nebudu se uklidňovat. Ať neuráží Sab."zařve a přitom mu přeskočí hlas. Toho kluka někam odtáhnou takže já pomalu pustím Toma aby se uklidnil. "Seš v pohodě?" "Jo."řekne nasraně a šáhne po další flašce. "Tak hochu brzdi….tohle nikam nevede. Přece se kvůli Sab nebudeš utápět v depkách a nebudeš se ožírat."řeknu a vytrhnu mu tu flašku z ruky. "Kurva vrať to. A co mám asi tak podle tebe jinýho dělat?" "Nevrátím dokud se neuklidníš. Můžeš to řešit jinak a ne chlastem. Poď, doma se vyspíš z opice a ráno uvidíš co bude dál." "Hm."řekne a chce si zapálit. "Ani kouření nebudeš."vytrhnu mu to od huby. "Hej. To je omezování lidských práv." "No jasně. Prosím tě poď ty brepto. Stejně si to nebudeš ráno pamatovat."řeknu a pomalu ho odvedu do auta. "Můžeš mě vysvětlit proč ses opil?"zeptám se když už sedíme v autě. "Já ji miluju." "Koho?" "Koho asi. Sab. Chybí mi. Nedokážu to bez ní." "No jak vidím tak ses do ní bezhlavě zamiloval." "Jo…..já chci svou Sab."


Marťa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama