Cože?! My s nimi pojedeme na turné?! 21

30. června 2009 v 20:55 | Evelyn |  Cože?! My s nimi pojedeme na turné?!
------------------SNÍDANĚ------------------

"Ty,hele… Co to s Tebou dneska je?" zeptá se Georg,přičemž se kouká na Mě. "…ptáš se jako Mě?" "Jo." kývne. "…nic." pokrčím ramena. "Tak,proč jsi tak protivná?" zeptá se Monika. "…dostala jsi "to"?" řekne najednou Gustav. "..jako co?" zvednu obočí. "Co asi..menstruaci." zasměje se. V tu chvíli se na Mě všichni podívají. "…ne." "Tak,co?" nechápe Georg. "Nervy na Billouše…" usměju se přeslazeně. "Co jsi jí udělal?" podívají se pro změnu všichni na něj. "..nic." povzdychne Bill. "No jo…jako vždycky." zakroutim hlavou. "Smazal jí úkoly…" řekne Tom. Zřejmě mu to už Bill řekl. "Jsi Bille idiot?!" zeptá se ho Monika. "….Já to nevěděl. Byli 2 ráno a Ona dělala něco na Lap Topu. Chtěl jsem,aby šla spát,protože bude zase celej den unavená. Ona Mě ale pořád nechtěla poslechnout,tak jsem jí zavřel Lap Top." brání se Bill. "Tak,to Ti zavřel jenom zrovna ten,co jsi dělala,ne?" zamudruje Gustav. "Jo…jenže Oni Mi to posílají všechno v jednom… Takže se Mi to zavřelo všechno…" ujasním jim. "Bože… Tak,Já Ti s tim pomůžu." nabídne Mi Tom. "To těžko… Za 1.je to v češtině a za 2.už to mam….ale Díky." "To jsi to stihla?" udiví se všichni. "Hmm…jo. Pomáhal Mi s tim Marc u nich v busu… Ještě tam totiž s Jostem něco dělali,tak Mi pomohli. Pak jsme šli spát…" zalžu. Oni teda kývnou a dál snídáme. "….nespala jsi." řekne najednou Bill. Všichni zase zvednou pohled. "Jak Ty to můžeš asi vědět?" zvednu obočí. "Protože jsem byl taky vzhůru… Přišla jsi kolem 6ti ráno a už jsi nešla spát…" "Jsi normální?! Můžeš klidně i zkolabovat!" okřikne Mě Monika. "Uklidni se,prosim Tě… Bill kecá." zakroutim hlavou. "…když myslíš. Až ale večer třeba při koncertu zkolabuješ,nediv se. Bude to Tvůj problém." pokrčí Bill ramena a zvedne se od stolu. Pak odejde. "Tak,jak to bylo?" zeptá se Gustav. "…spala jsem….ne celou noc,ale spala jsem." "Fajn." kývnou a dál se to neřeší. Nechápu o co Billovi jde….!!!


Vyjedu výtahem nahoru na patro a namířím si to k Billovo pokoji. Zabuším a čekam,až otevře. "A jéje… Nasraná Mischa už je tu…" uslyšim zevnitř a po chvilce otevře. "Máš pravdu,že jsem nasraná…a to hodně! O co Ti do prdele jde?!" zeptám se. Bill povzdychne a vtáhne Mě dovnitř. Pak za Mnou zavře. "Jde Mi o to,že klidně můžeš zkolabovat…" "No a co! To je Moje věc!" zaječím na něj,že Mi uplně zkolabuje hlas. "Uklidni se… To s těma úkolama….mrzí Mě to. Kdybys Mi rovnou řekla,že děláš úkoly,pomohl bych Ti." povzdychne. "Tos Mi teda pomohl…tak do hrobu,DeBille." mam se k odchodu. Bill Mě ale chytí za ruku. "Promiň… Co mam udělat,abys Mi to prominula?" otočí si Mě k sobě. "Nežij…" řeknu mu vytočeně. "…to jsi nechtěla říct…a sama to moc dobře víš." řekne Mi. Já se zamyslím. "Ne,nechtěla. Chtěla jsem říct,abys Mi dal pokoj." vytrhnu se mu. Když otevřu dveře,zase Mi je přibouchne. "Mam si kleknout na kolena,abys Mi to prominula?" "O co Ti jde? Dyť Tobě může bejt uplně u prdele,co si o Tobě myslí nějaká 16tiletá kráva jako jsem Já! Celej svět Ti může bejt u prdele,když jsi Bill Kaulitz! Chápeš to?! Chceš na kolena? K čemu Ti to bude?" otočim se k němu. On chvíli mlčí a zřejmě přemýšlí. "…máš pravdu. Můžeš Mi bejt ukradená." kývne. Já ho chvíli pozoruju,až se rozejdu pryč. On Mě konečně nechá jít. Vyjdu z jeho pokoje a jdu ke svýmu. Že by mu to konečně došlo? Dyť Já ho vůbec nemusím zajímat… Proč bych měla…? "Jenže takovej Já nejsem. Nejsi Mi ukradená… Nikdo tady Mi není ukradenej…" uslyšim najednou za sebou Billa. To Mě donutí zastavit. "Ale mohli by…" otočim se. "Jenže nejsou… Jsem Bill Kaulitz a co? Jsem taky člověk a zajímá Mě,co si o Mně myslí ostatní…včetně Tebe. Nechci,abychom byli nepřátelé.." dojde ke Mně. "Fajn." "Tak,co mam udělat?" pousměje se. "…klekni si na ty kolena." zasměju se. Bill se zasměje a zakroutí hlavou. Pak si povytáhne kalhoty a klekne si. "Moc se omlouvám a mrzí Mě to…. Promiň." řekne. "Dobře. Beru to… Tak,už vstaň. Vypadá to blbě." pomůžu mu se smíchem na nohy. "Takže…dobrý?" "Jo…" kývnu. "Super… Abys neřekla,tak Ti příště s těma úkolama pomůžu." usměje se. "…jsou v češtině." zvednu obočí. "…tak,Mi to přeložíš." zasměje se. "Dobře." kývnu. "Tak,co budeme dělat? Oba jsme celou noc nespali,rozhovor nemáme…" řekne. "Proč jsi vlastně nespal?" zeptám se. "…nemohl jsem potom usnout.. To je fuk. Ale vim,že nemam chuť se dívat po městě." řekne ospale. Já rozhodně kývnu. "Tak,co budeme dělat? Ostatní jdou do města…" zeptá se. "Nevim…" pokrčím ramena. "…mam nápad. Pojď se Mnou." řekne po chvíli a jde k jeho pokoji. Já jdu s nim…. To jsem zvědavá,co tam chce dělat…


Pokráčko příště

Pište pls komentíky
*Mischa* :o*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku "Cože?! My s nimi pojedeme na turné?!" ?

Ano 100% (582)

Komentáře

1 JUL-COOL JUL-COOL | Web | 30. června 2009 v 21:27 | Reagovat

To jsem taky zvedava, co tam chce dělat:)Nečetla jsem všechny tvoje přiběhy, takže nevím- maš nějakou story z pohledu samotneho Billa? No, jako celá story...

2 *Mischa* :o* *Mischa* :o* | E-mail | 30. června 2009 v 21:28 | Reagovat

[1]: Jenom z pohledu Billa nemám... Tedy mám jednu, ale ta tady není zveřejněná. Je to povídka úplně první, co jsem psala a je to děs a hrůza. Takže asi nemám, no. xD

3 JUL-COOL JUL-COOL | Web | 30. června 2009 v 21:50 | Reagovat

Sebezdokonalení prostě patří k životu: jsem si jistá, že někdy to napišeš na jedničku!

4 *Mischa* :o* *Mischa* :o* | E-mail | 30. června 2009 v 22:37 | Reagovat

[3]: Nooo...to ještě nevím, ale snad... xD

5 Renča Renča | 1. července 2009 v 9:58 | Reagovat

Mno tak to nejsi sama Mischo, kdo to chce vědět...=oDD
Honem pokráčko..=o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama